Přežíváme v době korona, chodíme se psy skoro každý den do lesa, abychom se s nikým nepotkali, mají to tam moc rádi. Běhají v mechu a obzvlášť Daisy lítá a skáče přes kmeny a příkopy jako šílenec, hrozně jí baví běhat. Pak sebou plácne do louže a je spokojená.
Máme vybraného ženicha! Dumbledore Maybe Angels "Dobbyho" ze spřátelené chovky Dorado Blanco, odkud pochází i táta dvou vrhů Axiny. Je to zdravý krasavec, věkem akorát k Daisyně http://www.doradoblanco.cz/
Tento víkend se nám nevydařil, na výstavy jsme se těšili, ale kvůli Covidu byly hodně okleštěné a páníček musel jet sám. Mysleli jsme, že už máme s Daisy zvládnuté výstavy, ale opak je pravdou. Sice umí postoj, krásně běhá, ale bojí se rozhodčích chlapů, takže máme dvě VéDéčka a před sebou spoustu práce. A zrovna teď nemůžeme chodit mezi lidi. Tak alespoň přišly papíry na krytí, na plemenitbu jsme v klidu s předstihem připravení.
Daisy práce - byla to miska na žrádlo, kdyby to někdo nepoznal Cherryl a Axi odpočívají a čekají doma, až se Daisy vrátí
Tak konečně máme uchovněno, krátké heslo z průkazu původu "Chovná fena, reg.č.53/GR/20" nás stála více než 2 roky nervů s tím, že další nervy teprve začínají. Teď budeme vybírat ženichy a vůbec si nedovedeme představit tu naší divošku jako matku.
Dnes jsme byli na výstavě Retriever klubu pink show v Královickém dvoře, počasí krásné, prostředí jezdeckého klubu nádherné, ale zase to čekání! Několik hodin a Daisy nebyla vůbec unavená, v kruhu ještě stačila dělat blbosti, takže jsme rádi za výbornou bez pořadí. Večer se ještě stačila na procházce vyválet a fekální nehodu musela řešit sprcha a voňavý šampon.
Ale ještě také o našich dalších fenách - Axina úspěšně zvládla dvě operace - zdravotní kastraci a mléčnou žlázu - naštěstí benigní tumory a úplně pookřála, v osmi letech je pěkná a čilá, momentálně si sama češe broskve a pecky vyplivuje. Šerince to v 11 letech už hůř chodí, zato klus má velmi rychlý a je už trochu sama svá - dubová.
Pak jsme také byli na dovolené - zase se všemi psy, tentokrát na samotě ve starém mlýně, bylo to úžasné, radost nám zkalilo úmrtí v rodině.
Hurá, máme OVVR-ka ! Včera jsme neskutečném vedru absolvovali zkoušky vrozených vloh retrívrů nezbytných k uchovnění feny. V malebném prostředí údolí řeky Ohře a okolních kopců jsme nejdřív čekali, až přijde na řadu naše skupina - bylo tam celkem 26 psů ve dvou skupinách, na zahrádce restaurace kempu Na špici bylo naštěstí příjemně. No a pak jsme šli na to, jeli jsme k nedalekému rybníku, páníček musel zůstat v autě. První disciplína povaha šla výborně. Další disciplína - chování po výstřelu Daisy rozhodila hned po první ráně, my byli na řadě osmí a přestože jsme pravidelně chodili na brokovou střelnici trénovat, střelbu řešila a byla nervózní, pořád táhla zpátky za páníčkem. Tam jsme ztratili 1 bod. Nos a slídění výborné, aport jsme museli opravovat - spárek nepřinesla, ten neznala, ale pešíka pak přinesla vzorně. Chůze u nohy nás stála taky mínus 1 bod - cesta tam dobrý, ale zpátky už zase nabírala tedence utéct a předbíhala se. Pak už byla naděje, že to doděláme, byl aport z vody, Daisy se ochotně vydala za aportem, ale pak jsem to zkazila já, ve snaze, aby aport neupustila, jsem jí ho sebrala předčasně, nebyla ještě na břehu, takže mínus 2 body. Ale máme to, byli jsme sedmí z 11, ještě den předtím jsem nevěřila, že to uděláme. Byly to hrozné nervy a vedro úmorné. Na závěrečném vyhlášení všichni psi dostali diplom a plyšáka. Dnes - 8.8. byla krajská výstava v Rokycanech - máme V2, takže jsem připravila a zítra pošlu žádost o uchovnění a pak už doufám budou jen samá pozitiva.
čekání před akcí..
Už jsem dlouho nic nenapsala, nebyla nálada, letos se nám moc nedaří. Choroby, úmrtí v rodině, Axina na operaci s mléčnou žlázou a kastrace, do toho Covid, takže všechno odložené, zkoušky i výstavy. Teď jsme knečně přihlášení na zkoušky, co nám chybí na uchovnění Daisy, tak jsme zvědaví. Buď to vyjde, nebo to bude jen nácvik, bylo by mi jedno v jaké ceně. Pár ilustračních letních fotek:
Cherryl si hoví ve stínu: Daisy naopak na sluníčku a dáma nebude ležet přece na zemi:
Tady už taková dáma není .... Axinka po operaci
a vysmátý diblík Daisy s nejdelším jazykem
Plácáme se doma a na zahradě a je to otrava. Se psy chodíme na procházky na odlehlá místa na louku nebo do lesa. Výstavy jsou zrušené, tak alespoň trénujeme aporty na suchu i z vody a už je to lepší, na obrázku už vypadá Daisy profesionálně. Taky jsme všechny zvážili: Axi 32,9; Daisy 31,5; Šery 32,5kg, takže docela dobrý, nejsou tlustý. Jinak nás dostihla smutná zpráva, že už není Daggy, Axiny táta. Dožil se 13 let, bude nám chybět.
úprava velikonoční výzdoby - kroucené vrby, nevím co se jim nezdálo.. povaleči domácí - Axina a Daisy
Doufáme, že letošní rok bude pohodový, chodíme na procházky s množinou různých psů a už máme naplánovou dovolenou opět v pronajaté chalupě s celou širokou rodinou a pěti psy! S Daisy plánujeme výstavy a taky budeme muset udělat zkoušky a uchovnit. Tak doufáme, že se to podaří, protože Daisy je hrozně temperamentní, chvilku nepostojí. Radost nám udělali majitelé našich odchovů, poslali nám fotky a přání do nového roku, pejsci jsou krásní, mají se dobře a dělají radost. Co víc si přát.
Citroen Ora Amiko:
Shailin (Carmen) Ora Amiko: nacvičujeme s Daisy: